Šlechtění lepšího, dokonalejšího člověka? Opatrně! Tohle téma je v dnešním, povinně multikulturním světě tabu.
S eugenikou – genetickým šlechtěním člověka, koketoval už starověký řecký filozof Platón. Tvrdil, že ideální potomstvo vzejde jen z těch nejlepších. Z dnešního pohledu čistokrevný rasista, římský básník Claudius Claudianus, už nesmlouvavě naznačil které rasy a národy jsou podle něho na vyšší úrovni a které na nižší. Varoval římské spoluobčany, aby neobcovali s africkými barbary. „Barevní bastardi“ podle něj pošpiní kolébku.
Charles Darwin... byl rasista!
„Pokud nezabráníme tomu, aby se počet bezohledných, ničemných a jinak podřadných členů společnosti zvyšoval rychleji, než lepší třída lidí, národ bude degenerovat a během několika staletí civilizované rasy vyhladí a nahradí rasy divošské,“ ustanovil zásadní pravidlo zakladatel evoluční teorie Charles Darwin. Geniální nesmlouvavý myslitel, který ale vyzdvihoval i solidaritu, altruismus a milosrdenství.
Státníci a vědci chtěli v 19. a 20. století zabránit rozmnožování podřadných lidí
Eugenika oslovila nejvíce učenců na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Darwinův bratranec Sir Francis Galton založil v roce 1904 Národní eugenickou laboratoř a nedlouho po ní i Společnost pro eugenickou osvětu. V roce 1912 uspořádala Londýnská univerzita první Mezinárodní eugenický kongres, kterého se zúčastnilo tři sta odborníků z celého světa. Včetně vědeckých celebrit. K nejprominentnějším řečníkům patřili rektoři Harvardovy i Stanfordovy univerzity, budoucí premiér Spojeného království Sir Winston Churchill nebo vynálezce telefonu Alexander Graham Bell. Vědci se radili o tom, jak zabránit některým lidem v rozmnožování a jak naopak u jiných podpořit porodnost. Vysoce například vyzdvihli tehdy nově zavedenou sterilizaci mentálně postižených a zločinců v USA. Do debat o eugenice se zapojily i další známé osobnosti. Mezi jinými například obdivovatel myšlenky Světového státu, otec science fiction Herbert George Wells, filozofka a feministka Virginia Woolfová, nositelé Nobelových cen za literaturu George Bernard Shaw, Rudyard Kipling a Thomas Stearns Eliot, volnomyšlenkářský spisovatel Jack London nebo průkopnický letec, konstruktér a prominentní osobnost Charles Lindbergh.
Hitler proměnil slova v činy - po svém
Eugenika pevně zakořenila ve Velké Británii, USA, Švédsku, Švýcarsku… Zcela zásadní dopad měla ale především na dění v Německu. Už v roce 1885 se zde Německá společnost pro antropologii pokoušela zmapovat rasové složení obyvatelstva. Lidé si měřili hlavy, nosy i uši, zkoumali barvu vlasů i očí a zjišťovali, kým jsou. Na začátku dvacátého století se pak už v germánských zemích začalo zcela otevřeně hovořit o rasové hygieně, o sterilizaci duševně nemocných, ale i epileptiků a neduživých, o méněcennosti Židů a černochů a nadřazenosti bílé, zejména nordické rasy. Vyznavači nového učení a obdivovateli eugeniky se stali především nacisté v čele s Adolfem Hitlerem. A o svých ideálech už pouze nedebatovali, ale proměňovali slova v činy. Po vyšvihnutí k moci například odstartovali projekt Lebensborn – Pramen života, podporující rození čistých árijských dětí a do konce Druhé světové války naopak zabili až osm set tisíc Romů, vyvraždili téměř šest milionů Židů a v souladu s přísně tajným plánem GPO – Generalplan Ost Heinricha Himmlera, údajně chtěli i vysídlit za Ural nebo zlikvidovat i padesát milionů Slovanů.
Spojenecký hon na čarodějnice
Německou eugeniku ale ukončilo v roce 1945 vítězství spojenců. A pozůstalí po obětech, ale i mnozí další, otřeseni tvrdostí a nesmlouvavostí nacistických metod šlechtění lidí začali naopak sami celé toto učení a jeho přívržence mimořádně tvrdě a nesmlouvavě napadat. Z lovné zvěře se stali lovci. A začal další, šílený, novodobý hon na čarodějnice. Štvanice! Podporujete eugeniku? Myslíte si, že existují rozdíly mezi lidskými rasami? Myslíte si, že je možné vyšlechtit lepšího člověka? Vezmeme vám titul! Zbavíme vás funkcí! Připravíme vás o prestiž i o práci! Mnozí vědci se proto kvůli davové hysterii raději stáhli do ústraní nebo nenápadně přemalovali své vývěsní štíty. Britskou Dokumentační kancelář pro eugeniku přejmenovali na Galtonovu laboratoř, Eugenická společnost získala nový název Galtonův institut a Americké Dokumentační kanceláři pro eugeniku se už říká laboratoř Cold Spring Harbor.
„Eugenika ale není mrtvá, kdepak!“ naznačují ale mnozí vědci a myslitelé i dnes. „Rychleji, výše, silněji! Ideály šlechtění člověka jsou stále živé!“ kombinují olympijská hesla se svými ideály a stojí si důrazně za svým. Hrdí dravci, idealisté, fanatici. Ale také laskaví podporovatelé pokroku a přirozeného směřování vpřed.
Martin Lavay
