Migranti obsadili vlak Českých drah jedoucí do Prahy

Místo činu: rychlík číslo 809: Slovácký expres. Datum a čas: úterý 20. září 2022, od 4.22 ráno….....

Je pohodové ráno. Ale trochu i výjimečné – jedeme s přítelkyní na výlet ze Zlína do stověžaté matičky. Ona na pracovní školení, já jako doprovod a průvodce nejkrásnějšího modrookého stvoření i našeho hafíka – zvědavé maltézské slečny. Během dne si chci projít známé pražské antikvariáty a objevovat poklady a odpoledne se těšíme na společné toulání po nejznámějších památkách. Čeká nás hezký a příjemný den. Nebo… ne?

    Odjezd vlaku z Otrokovic je lenošivě ospalý. Je 4.22. Slovácký expres je takřka prázdný a tak do jednoho z jeho vagónů důvěřivě nastupujeme a zvědavě pozorujeme, kdo s námi ještě pojede. Babička s vnoučaty, dívka se sluchátky, mladík s notebookem, důchodci v turistickém, těšící se na výlet... Ještě někdo? Co nás zaráží, že nad všemi prázdnými sedadly svítí označení expresní rezervace. Hmm, ve všední den ráno je to taková malá záhada. Rychle ji ale pouštíme z hlavy, uvelebujeme se na sedadlech a hladíme v přenosném pelíšku i mžourající psí slečnu. Netušíme, co nás za pár minut čeká…

   A už je to tady! Na nádraží v Hulíně nastává dramatický zvrat. Rychlík zastavuje, otevírají se dveře a do dřímajícího vagonu se hrne dav. Zprvu nevěříme vlastním očím. Všechno jsou to cizokrajně vyhlížející zamračení muži mezi dvaceti a třiceti lety. Podle vzhledu zřejmě z Blízkého východu. Zarostlí, špinaví, s tvrdými výrazy v očích. Migranti! V televizních zprávách a v novinových článcích byli ještě tak nějak neosobně vzdálení. Teď už jsou nekompromisně reální. A je jich MOC. Dvacet? Třicet? Padesát? Nebo víc? Hrnou se k nám uličkou a pokřikují po sobě nějakou blízkovýchodní hatmatilkou s převahou Chrrrr, a Hrrr. Na chlupatých zápěstích mají plastové náramky, na rukou fixou napsaná čísla. Matně si uvědomuji, že už jsem o jejich shromažďování ve středu Moravy něco slyšel. Měli zaplnit sběrný tábor v Holešově (?), kde proti tomu protestovali místní lidé (zřejmě marně). A teď už jsou blízkovýchodní migranti i tady a obsazují náš vlak! Průvodním znakem nástupu je hluk a… a takřka nesnesitelný puch. Doposud čisté, voňavé kupé během několika minut odpudivě smrdí. Další poznatek: některým migrantům plandají na obličejích a krcích roušky (zřejmě právě ze sběrného centra), většina ale pokřikuje bez nich. Kašlou, utírají si nosy do rukávů. A my si uvědomujeme, že tady hrozí i nákaza nemocemi. Zkontroloval vůbec někdo tyhle lidi? Jestli nemají tuberkulózu, černý kašel, opičí neštovice nebo jiné, pro Evropany cizokrajné nemoci? A kdo vůbec migranty do běžného vlaku Českých drah mezi normální cestující pustil? Který idiot tohle dopustil a kdo vše povolil?!

   Atmosféra houstne. Divné je, že nikde nevidíme policii ani nějaké české dohlížitele. Davu nicméně vládnou jacísi cizí předáci. Mluví hlasitěji a nekompromisněji než ostatní. S pokřikováním popohánějí své soukmenovce a ukazují, kam se mají ve vagonu rozmístit. Nemnozí čeští a moravští starousedlíci se při tom poněkud ustrašeně krčí na svých sedadlech a pozorují, jak jsou obsazována všechna volná místa kolem, s expresní rezervací. Malá záhada z dnešního rána je tak vyřešena.

   Postupující cizinci s posunky ukazují i na sedadla naproti nám, kde jsme měli doposud s přítelkyní uložené tašky. Hulákající chtějí abychom je dali pryč. Hmm! Sedají si. Další migranti stojící v uličce nad námi pak pokukují i po nás a přímo našich místech. To už ale tvrdě narážejí. Tak to Prrr! Místenka, nemístenka, já jsem tady v České republice doma, tady vám místo uvolňovat nebudu! A sedím i se svými miláčky dál. Ve střehu a připravený jednat. A uvědomuji, jakou mám teď odpovědnost. Odejít třeba na záchod? A nechat své blízké napospas davu? Vagón už je zcela plný. To nepřichází v úvahu. Vidím, jak si migranti nepatřičně prohlížejí moji křehkou modrookou přítelkyní i malou psí slečnou a hlavou se mi honí děsuplné scénáře. Zvyšuji proto ještě více ostražitost. Ech, tohle že je pohodové cestování vlakem Českých drah?

   Souprava sebou trhá, nástup byl ukončen. Vyrážíme temným ránem dál. Nálada ve vagonu je ale stále nepříjemně dramatická. Napjatou situaci naštěstí částečně zachraňuje přicházející průvodčí. Vypadá zchváceně a ustaraně: „Všichni původní cestující s místenkami se můžete přemístit dopředu, do vagonu první třídy,“ nabízí řešení okamžité nouze. Záchranu. Evakuaci. Hmm. A tak, i když jsme si místenku v bláhové naději původně nekupovali vstáváme urychleně také, sbíráme ve spěchu všechna svá zavazadla a společně s dalšími českými a moravskými cestujícími poněkud potupně vyklízíme pole. Cesta uličkou je tak trochu i cesta uličkou hanby. Míjíme nově usazené, vidíme zarostlé obličeje, tvrdé výrazy v očích, stále cítíme ten puch okolo a je nám všelijak. Ustupujeme. Odevzdáváme migrantům naše území. Někteří odevzdaně, další se vzdorem v srdci. A kodrcáme takhle jeden za druhým až do vagonu první třídy – do prozatímní oázy normálnosti a bezpečí. Jak dlouho ale i tohle VIP místo zůstane bezpečné?

   Uvědomuji si, že ve filmech (a samozřejmě i v reálu) takhle osobní strážci často klestili cestu davem bělochům při státních převratech třeba v Africe. Když už bylo za pět minut dvanáct. Prominenti přesně takhle prchali s narychlo shromážděnými věcmi v kufrech a prodírali se výhružně se vlnícím davem k letišti, k posledním odlétajícím strojům. A dav okolo jim přitom hrozil pěstmi a skandoval revoluční hesla, aby se vzápětí v zemi ujal moci a uvrhl ji většinou do ještě většího kolotoče chaosu a násilí… My ale Afriku nekolonizovali...

   Uff, dnešní strastiplná cesta vlakem je u konce. Je chvilka po osmé ranní a Slovácký expres i s podivným nákladem přijíždí do Prahy. A tady už se okolo i něco děje. Na Hlavním nádraží čekají na migranty kteří obsadili vlak desítky policistů v černém. Bezpečnostní jednotky uzavírají nástupiště a tvoří kordóny. My procházíme naštěstí jen bezpečně kolem, ale ptáme se sami sebe: Vypadá takhle výjimečný stav? Bude takovéto cestování nyní a v budoucnu obvyklé? A co se bude dít třeba s hordou z dnešního vagónu dál?

A… odpověď dostáváme možná hned vzápětí. Okolí pražského Hlavního nádraží je totiž už teď obsazeno četnými podobnými skupinkami zarostlých a špinavých cizinců. Už se pohybují volně, nikdo je nehlídá. Pokřikují, polehávají na lavičkách, pojídají kebab a odhazují kolem sebe papíry, močí do křoví… Užívají si život ve své nové zemi: v České republice. Před cestou dál? Nebo… navždycky?

........................

Doplnění:

Tak se stalo to, co se dalo čekat: iDNES odstranilo článek o migrantech z hlavní stránky blogů na iDNES - prý šíří nenávistné nálady. Vydržel tam necelou hodinu. "Neviditelný" odkaz je naštěstí stále aktivní. iDNES přidalo toto vysvětlení tak si to přeberte, jak chcete :-)

Vyjádření iDNES:https://martinlavay.blog.idnes.cz/.../migranti-obsadili...

Vážený pane Lavayi,

Váš poslední text jsme byli nuceni stáhnout na Váš osobní blog, protože jste porušil Kodex blogera. Ten mimo jiné obsahuje tuto pasáž:

- Bloger nesmí zveřejňovat informace nepravdivé, polopravdivé, neúplné nebo takové, jejichž pravdivost si nemohl dostatečně ověřit, zvláště pokud by mohly poškodit jiné osoby nebo skupiny osob, vyvolávat nebo eskalovat nenávistné nálady vůči jednotlivcům nebo skupinám osob.

Například v níže vložené pasáži textu naznačujete, že migranti patrně neprošli zdravotní prohlídkou a jsou tedy rizikem pro ostatní cestující. Sám ale v textu říkáte, že mají na rukou náramky a jsou označeny čísly. Ověřili jsme Vaše tvrzení na Policejním prezidiu ČR a z jejich vyjádření vyplývá, že migranti prochází osobní kontrolou, poté registrací a nakonec zdravotní prohlídkou. Až poté dostávají tzvn. vízum strpění a je jim umožněn pohyb po ČR, včetně veřejné dopravy. Otázka kdo migranty kamkoliv pustil, je tedy v tomto případě zcela irelevantní, neb jsou tu legálně.

Protože Váš text obsahuje nepřesné informace a eskaluje nenávistné nálady. Jako takový dle pravidel blogu na hlavní stranu nepatří.

Za administraci

Veronika Krátká

adminka

...............

Martin Lavay:

Dobře,
Váš zásah sice vnímám jako hrubou cenzuru, ale mohu do textu doplnit Vaše výše uvedené vysvětlení (kompletní text, který jste poslala), ať si pak o věci každý udělá obrázek jaký chce. Souhlasíte? Martin Lavay

……………

Veronika Krátká:

Dobrý den, pane Lavayi,
do Vašeho textu tuto informaci doplnit můžete.
S pozdravem,

Veronika Krátká
adminka

……….

Martin Lavay:

Hezký den, stalo se: článek jsem doplnil o Vaše vyjádření i s připojeným vysvětlením PČR.
Čtenář iDNES tak teď má možnost srovnání, získal i vysvětlení příslušných orgánů a může si tak na celou věc vytvořit vlastní názor.
Zbývá ještě tento článek neblokovat a umístit ho zpět mezi ostatní na hlavní stranu.
Můžete mi potvrdit, že tak učiníte?
Děkuji.
Martin Lavay

……………

Martin Lavay:

Můžete mi odpovědět? Děkuji.

……………

Tereza Janků:

Dobrý den, pane Lavayi,
Váš blog na titulní stranu vrátit nemůžeme. Pravdivé informace v něm musíte uvádět Vy, a to na základě faktů. To, že by jeden říkal pravdu (my) a jeden nikoliv (vy) a čtenář si na základě špatných a správných informací měl tvořit názor, není pro naši titulní stranu přijatelné.
Stejně tak považujeme za nepřijatelné Vaše formulace, které zcela evidentně vzbuzují nevraživost (znovu připomeňme, že i na základě nepravdivých informací).
Blog tedy zůstane stažený, vložení naší zprávy o důvodu stažení na věci nic nemění. Podobné texty už prosím na blog iDNES.cz nevkládejte, museli bychom mimo titulní stranu postavit celý Váš blog, v krajním případě ho i deaktivovat.
Za administraci
Tereza Janků

………………

Martin Lavay:

Paní Janků,

kde jsou v textu uvedeny nepravdivé informace?

Podle cenzorky Veroniky Krátké údajně NAZNAČUJI, že migranti patrně neprošli zdravotní prohlídkou.

V blogu uvádím doslova toto:

„A my si uvědomujeme, že tady hrozí i nákaza nemocemi. Zkontroloval vůbec někdo tyhle lidi? Jestli nemají tuberkulózu, černý kašel, opičí neštovice nebo jiné, pro Evropany cizokrajné nemoci? A kdo vůbec migranty do běžného vlaku Českých drah mezi normální cestující pustil? Který idiot tohle dopustil a kdo vše povolil?!“

Formulace, že „si uvědomujeme“ nebo následující námi nastolené otázky: „Zkontroloval vůbec někdo tyto lidi?...“  v žádném případě NEJSOU nepravdivou informací. Jsou PRAVDIVÝMI informacemi o tom, co jsme si uvědomovali. Já i má přítelkyně si naštěstí ještě můžeme uvědomovat, co chceme. A následující nastolené otázky také NEJSOU nepravdivými informacemi, protože jsou jednoduše jen otázkami.

Váš závěr, že vy říkáte pravdu a já nikoliv, je tedy nesmyslný.

A váš osobní názor, že formulace v článku vzbuzují nevraživost? Někteří čtenáři mohou v článku naopak nalézt naději a povzbuzení, že nejsou sami, kdo vidí realitu stejně jako oni.

A další čtenáři mohou v článku nalézt informace, které na stránkách iDNES trestuhodně chybí. Co je víc? Váš osobní názor nebo názor dalších čtenářů?

Aha, vy ale máte nůžky, mazací gumu a moc…

Shrnutí:

Kde berete vůbec právo (a tu drzost) svými pochybnými dedukcemi a svým cenzorským zásahem takto škrtit a ovlivňovat informace? A samolibě rozhodovat, co je „vhodné“ a co „nevhodné“? A nakonec ještě hrozit?

Máte obludné zaměstnání: cenzurujete. Existuje jen velmi málo více hnusných povolání…

Přeji vám pozitivní změnu.

Martin Lavay